Singl holka na tripu 3 - Christianshavn

Krásný počasí se tady na severu nesmí brát na lehkou váhu a tak hned potom, co jsem nějak rozluštila, co po mě v hotelu na recepci chtějí, odhazuji tašky a zbytečně těžké věci jako počítač, májky, průvodce Švédskem a další věci a vydávám se zpět na metro a do centra. Připravena nejsem, jsem takový plánovač za pochodu a tak vybírám v průvodci procházku na Christianshavn - druhý břeh od centra.

Vystupuju na Kongens Nytorf a vydávám se na třetí pokus správným směrem k vodě. Brzy se mi vyjasňuje, proč jsou průvodci Marco Polo tak levní - ne vše, co se v nich píše, ještě platí, ale vidím to jako drobnost. Nyhavn - to jsou ty barevné domečky - mě dostává (ostatně tak, jako všechny turisty). Nicméně procházím rychle, protože davy nejsou nic pro mě. Zato voda ano. Divadlo, výhled na protější břeh, hlavně na novou budovu opery. 

Dánové jsou všude, turisti jsou všude, ale je tu nádherná pohoda. Na čem se dá aspoň trochu sedět, tak je vystrčeno ven a obsazeno. A všude spousta skládacích lehátek na slunění. Snad ještě víc, než co znám ze Stockholmu. Fotim jako blazen. Jako bych slunce viděla prvně v životě a vodu také, ale je mi tak příjemně, že se snažím všemi možnými způsoby si tyhle okamžiky uchovat. 

Chci se dostat přes vodu, ale nechci to celé obcházet a tak znovu koukám do průvodce. Výborně, dvě trasy vodního busu a já mám citypass, takže se můžu courat i po vodě. Jinak na Nyhavn nabízejí povození kanálem za 40dk. U stojanu s linkami 991 a 992 trávím dost času. Zdá se mi, že Marco ztratil Pola. Linka 991 jede úplně jinam a tak mám skoro půl hodiny slunění, než přijede 992. Naskýtá se mi možnost sledovat sofistikované zvedání a padání mostů, které na sebe navazují. Pak už vidím svého žlutého oře. 

Fotím jak magor znovu, po vodě je vše úplně jiné. Myslím, že bych měla vystoupit, ale nikde žádný název. Opět se ptám chlapíka v uniformě, zda jsem správně na Holmen Nord. S úsměvem kývá a pouští mě z lodi, dává se do řeči s chlapíky na nástupišti a nakonec je přemluví, ať jedou s ním. Já procházím hlavní ulicí ostrova. Na jedné straně jsou staré krásně zrekonstruované baráky, na té druhé moderní bydlení. 

Konečně potkávám něco jako potraviny. Můj první pokus na Kongens Nytorf nedopadl valně.  Chtěla jsem jen vodu a chleba, ale i to jsem musela přehodnotit. S litrem vody za 33dk (100Kč) mě hlad přešel. Tady se zdají být ceny příznivější, takže mám krom chleba i máslo a pivo. A taky hadr (vysvětlím později). A dva banány. Nehorázně jsem se rozšoupla. 

Už mě začínají bolet nožičky a chce se mi na záchod a tak už jen projdu kolem věže (je moc pozdě, tak je zavřeno) a do metra. Jedu zpět k hotelu a ještě se jdu podívat na skok k moři. Na hotelu záchranná sprcha a místo jakéhokoliv psaní a plánování bych šla nejraději spát. Ale v tom začne řvát alarm. Později mi dochází, že je to hlásič požáru a celý hotel se evakuje ven. Duchapřítomně si vezmu pas, telefon a peněženku, ale na kalhoty a podprsenku docela zapomínám a vycházím ven v pyžamu a mikině. A samozřejmě v klobouku, protože jsem se od sprchy ještě nečesala. Hlavou mi letí, co budu případně bez kalhot dělat. Pohled na slečnu v ručníku a tričku mě uklidňuje, že jsem na tom ještě dobře. Jedna paní vyběhla i s fénem, asi k němu má blízký vztah. Hasiči zachraňují welness a tak se zase zase všichni rveme nazpět. 

Myslím, že na první den, to bylo slušné :-D