Chcete mě?

Tenhle rok je ve znamení přestaveb. Není to tak dávno, ani ne tři měsíce, kdy jsem dělala úpravy ve větší části mého malého bytu. Bylo to super, musela jsem vám o tom hned napsat. Nu a nyní toho opět nejste ušetřeni, protože přichází ta horší část a sice pokoj. Zatímco v koupelně, na záchodě a v kuchyni nemám skoro žádný nábytek, v pokoji mám všechno. Doslova.

Ne nadarmo se mému bytu říká 1+4K, tedy jedna plus čtyři kouty. Protože jsem holka šikovná, dokázala jsem do chudinky místnosti dostat šatnu, knihovnu, pracovnu, obývák i ložnici. A aby toho nebylo málo, občas tu mám i posilovnu a sušárnu. Vše se vešlo, nic nepřekáží. Žije se mi tu krásně. Neměnila bych.

Jenže teď přišla osudná chvilka, celé 4K musím vystěhovat. Řemeslníci se už těší a já mám už týden těžkou hlavu, co si jen počnu. Jak vystěhuju svou patrovou postel? A šatní skříň? Pracovní stůl je těžký jako prase. A všude, kam se podíváš, jsou knížky. A gauč a křeslo a komody. A do toho všechno se podělal bojler.

Pomalu začínám připravovat slečnu křečkovou, že teď bude čtrnáct dní bydlet v koupelně. A mnohem obtížněji připravuji sebe, že teď budu čtrnáct dní zase bydlet s maminkou. Ono to nedělalo moc dobrotu ani před patnácti lety. A teď je to tu zas. Výhoda je, že už jsem dospělá. Nevýhoda je, že maminka nemá internet. Největší výhoda je, že ve stejném baráku je fitko. Takže kdyby vznikl nějaký zásadní přetlak, mám ho hnedle kde vypustit.

A kdyby to náhodou nedopadlo. Chcete mě???