Už jste někdy byli nemocní? Jasně, kdo nebyl. Ale už
jste někdy byli nemocní, aby se vám to hodilo? Já teda ještě ne. Nikdy nepřijde
nemoc, při které by člověku vlastně nic nebylo, a mohl si dělat, co bych chtěl.
Válet se doma je super, pokud si potřebujete odpočinout, ale to je obvykle ve
chvíli, kdy na to nemáte čas. Nemoc, ať už je jakákoliv přichází zpravidla,
když na ni nejste ani trochu zvědaví. Tudíž máte program nabouchaný k prasknutí,
potřebujete stihnout spoustu důležitých schůzek, nebo akcí, na kterých prostě
nechcete chybět.
Marodit budete také zásadně v měsících, které
jsou pro to jako stvořené. Jestli si myslíte, že nemoc přijde v sychravých
listopadových dnech, kdy se vám nechce vylézt ani z postele a raději byste
strávili den koukáním na filmy nebo čtením s hrnkem čaje v ruce, tak
na to můžete z fleku zapomenout. V listopadu budete zdraví jako
rybičky. Nepřijde ani obyčejná rýmička a v noci se rozhodně nezapotíte. Na
to budou stačit vaše každodenní povinnosti. Můžete se ovšem vsadit, že cokoliv,
co nečekáte, dorazí v předvánočním šrumci, kdy nevíte, co dříve. Pokud se
navíc řadíte mezi šťastlivce, bude nejspíš nutná alespoň krátkodobá
hospitalizace.
Zato v létě, když máte naplánovaný každý volný
den pobytem na slunci a teple. To je ten pravý čas, si na čtrnáct dní poležet.
Super je to, když zrovna máte odjet na dovolenou. Na vytoužený odpočinek, který
plánujete třičtvrtě roku a těšíte se na něj ještě o kousek déle. Churavění se
také v červenci a srpnu snáší mnohem lépe. Vysoké horečky, když venku
udeří třicítky, to je teprve ta pravá lábuž. Všichni cestují, válí se u vody,
sdílejí na facebooku fotky plné zážitků a vy jste zavření doma a koukáte z oken,
jak venku krásně svítí slunce. Trochu to připomíná zkouškové období na vysoké.
To bylo také vždy nejkrásněji, když jste se museli zrovna šrotit na zkoušky.
Nemoc člověka vyřadí z běžného života. Donutí ho
se zastavit, přehodnotit priority. Věci důležité se náhle stávají méně
důležitými a ty, co se jevily obyčejně, získávají plusové body. Je vážně nutné
se stále víc honit za tím, či oním. Není lepší trávit více času se svými
blízkými. Nebo sami se sebou. Jak dlouho už jste se nevěnovali sobě, vlastním
potřebám. Jak dlouho jste nedělali, co máte rádi. Kdy jste se naposledy
zaobírali věcmi, na které nemáte pořádně nikdy čas. A tak se zamyslíme a
slibujeme si, že něco z toho, jak žijeme, změníme a budeme šťastnější.
Dobře víme, jak nám to dlouho vydrží.
A právě proto je tu možnost vzít situaci do svých
rukou a zařadit do svého života „umělou nemoc“. Prostě až budete v tom největším
spěchu, nebudete vědět, kam dříve skočit a všeho budete mít tak nějak po krk.
Přepněte na režim „umělá nemoc“. Všechno zrušte – ono se to nepo …. – dopřejte si
odpočinku a zamyslete se nad tím, jestli opravu všechno chcete tak, jak to
máte. Třeba uděláte změny. Třeba se zaradujete, že je vše, jak má být. Každopádně
buďte zas o kousek šťastnější.
Někdy zkrátka musíme onemocnět, abychom měli čas se nad sebou na chvíli pozastavit, protože bez toho by k tomu nikdy nedošlo. Nedonutili bychom se, protože to občas fakt není příjemný...tak trochu zpytovat to svědomí...někdy to docela i bolí.
OdpovědětVymazatAle pak, když to přejde, můžeme se cítit o poznání lépe...vše má svůj důvod:-).