Hurá!! Musím si ulevit. Tohle slovo, po dočtení knihy
jsem už dlouho nepoužila, ale tentokrát to bylo nutností. Už se vám to někdy
stalo, že vás kniha iritovala už po nějakých padesáti stránkách. A tahle ještě
byla složena ze dvou knih, aby byla ještě o pár stovek stránek delší. A přesto
tak nekonečná.
Takhle jsem ale vůbec začínat nechtěla. Vlastně jsem
chtěla upozornit na něco úplně jiného, a sice na knihu, která rozhodně stojí za
přečtení a jejíž recenzi jsem sem vložila před pár dny. Ano, je to přesně tak,
už před pár dny. Protože v tento čas si doufám, užívám zasloužené
dovolené. A jelikož nechci, abyste byli ochuzeni o svůj pravidelný středeční
zážitek, je tu upoutávka na dílo Johna Williamse – Stoner.
Na co rozhodně dobrou recenzi psát nebudu je Daniel
Glattauer a Dobrý proti severáku, Každá sedmá vlna. Nejsem příznivkyně červené
knihovny, nijak ji nevyhledávám, a když se mi omylem připlete do cesty, obvykle
trochu trpím. Ne však jako u téhle knihy. Rádoby nečervená knihovna, je ještě o
několik stupňů horší.
Vyvarujete se sice obvyklých klišé. Nicméně i tak od
začátku víte, jak to dopadne. Ale hlavně na skoro pětistech stránkách čtete
stále dokola, jestli se tito emailoví dopisovatelé setkají, nebo nesetkají. A
jaké pak jejich setkání bylo, co si o něm mysleli a nemysleli a proč si to
mysleli a proč si z toho nevzali něco jiného a jestli to bylo dobře nebo
nebylo. Zkrátka toužíte jen po jediném, ať už to proboha skončí! Po celou dobu se
nemůžete zbavit dojmu, který je shodný s názvem shakespearovské komedie - Mnoho
povyku pro nic.
Jestli bude mít tohle dílko ještě třetí díl, já
rozhodně nebudu mezi těmi, co si ho přečtou. Proto vám přeju mnohem lepší volbu
při výběru vašeho dovolenkového čtení. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat