středa 22. července 2015

Mnoho povyku pro nic



Hurá!! Musím si ulevit. Tohle slovo, po dočtení knihy jsem už dlouho nepoužila, ale tentokrát to bylo nutností. Už se vám to někdy stalo, že vás kniha iritovala už po nějakých padesáti stránkách. A tahle ještě byla složena ze dvou knih, aby byla ještě o pár stovek stránek delší. A přesto tak nekonečná. 

Takhle jsem ale vůbec začínat nechtěla. Vlastně jsem chtěla upozornit na něco úplně jiného, a sice na knihu, která rozhodně stojí za přečtení a jejíž recenzi jsem sem vložila před pár dny. Ano, je to přesně tak, už před pár dny. Protože v tento čas si doufám, užívám zasloužené dovolené. A jelikož nechci, abyste byli ochuzeni o svůj pravidelný středeční zážitek, je tu upoutávka na dílo Johna Williamse – Stoner



Na co rozhodně dobrou recenzi psát nebudu je Daniel Glattauer a Dobrý proti severáku, Každá sedmá vlna. Nejsem příznivkyně červené knihovny, nijak ji nevyhledávám, a když se mi omylem připlete do cesty, obvykle trochu trpím. Ne však jako u téhle knihy. Rádoby nečervená knihovna, je ještě o několik stupňů horší. 

Vyvarujete se sice obvyklých klišé. Nicméně i tak od začátku víte, jak to dopadne. Ale hlavně na skoro pětistech stránkách čtete stále dokola, jestli se tito emailoví dopisovatelé setkají, nebo nesetkají. A jaké pak jejich setkání bylo, co si o něm mysleli a nemysleli a proč si to mysleli a proč si z toho nevzali něco jiného a jestli to bylo dobře nebo nebylo. Zkrátka toužíte jen po jediném, ať už to proboha skončí! Po celou dobu se nemůžete zbavit dojmu, který je shodný s názvem shakespearovské komedie -  Mnoho povyku pro nic. 

Jestli bude mít tohle dílko ještě třetí díl, já rozhodně nebudu mezi těmi, co si ho přečtou. Proto vám přeju mnohem lepší volbu při výběru vašeho dovolenkového čtení. :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat