Nicméně i té zmíněné chůzi se věnuju, jen to někdy zdržuje. Třeba jednu kamarádku natolik, že raději běží. Proč by chodila, když může běžet. Já se držím raději dopravních prostředků. Pohodlnost a rychlost mě často přemluví, abych cestovala autem. Člověk si to užívá. Jenže tuhle jdu kolem vozu, kdy auto stálo na místě už minimálně dva dny, a zaslechnu nezřetelný zvuk ššššš. Říkám si, že má asi soused puštěnou na zahradě vodu a nevěnuju tomu pozornost. Pak znejistím, jestli neteče voda mně, ale venkovní kohout je v pořádku. Nakonec se odvážně skloním k zadní pneumatice zcela výrazné šššššššššš mě upozorní, že můj vůz právě vypustil duši. Doslova. Samozřejmě, že vim, že už poneumatiky duši nemají.
Jsem žena činu, výmněna pneumatiky je pro mě výzva. A tak vytahuju rezevu, vybaluju hever a jdu na to. Má emancipace končí ve chvíli, kdy nemám dostatečnou sílu na to povolit v servisu utažené šrouby. Se sebezapřením jdu požádat o pomoc. Jsem ráda, že i přivolaný muž má s povolením šroubů problémy, aspoň jsem v tom nejsem sama.
Po zážitku s vozidlem, jsem se nadchla pro změu hromadnou dopravou. Metro aspoň nemůže píchnout. Jenže je to nuda. A venku je tak pěkně. Chtělo by to ještě něco jiného. Musela jsem pravda nejdříve uklidit v garáži, ale nakonec jsem se k němu dostala. Stálo tam. Hrdé. Už několik desítek let hrdé - kolo s beranama. Vlastnoručně přestříkané z modré barvy na modrou. Jelikož má kreativita je nekonečná. Oprášený a napumpovaný favorit čekal na svou letošní prémiéru.
Netrvalo dlouho a vyrazila jsem. Skvělý nápad vyjet na rande na kole. Není to jako dřív, kdy se člověku motaly nohavice do přehazovačky. Trend úzkých nohavic dodává civilní jízdě nový rozměr. Co už nedodá rozměr schůzce, na které chcete zapůsobit, je propocenost, a tak došlo na variantu B. Kolo jsem nechala na metru opřené o značku a dál pokračovala klasicky. Až pojedu pozdě večer, nebudu muset čekat na bus, naskočím a pojedu.
A jak jsem si předsevzala, tak se stalo. V dobrém rozmaru jsem se vracela domů. Naskočila jsem a .....nikam jsem neodjela. Paní opodál mi objasnila situaci. Nějaký ožrala si s mým kolem vyřizoval účty tvrdě mířenými kopanci. Chudák. Lanko přehazovačky přetržený, zadní brzda stržená, kolo do osmičky a pak něco, co jsem ve tmě neidentifikovala. Poskytla jsem fáčku první pomoc a smutně vyrazila k domovu. Vzbudila jsem asi všechny v ulici. Pokud ne já, tak psi, kteří ten randál slyšeli už na dálku.
A tak jsem se vrátila k socce. Nepodléhá kopancům ani bodným ranám. Když nejede jedna, přijede jiná. A já můžu být zase za kaštana.
Žádné komentáře:
Okomentovat