Objednat si kafe, je věda. Zvlášť, když kávu milujete. Řeknete si o frappé v kavárně, která má stroj za statisíce a oni vám ho připraví z prášku. To by se jeden vzteknul. Což si tedy hned přidávám na svůj seznam věcí, co mě pěkně ......štvou. Ale určitě existují také věci, které by se změnit daly. Teď nastala dlouhá pauza, kdy jsem se snažila přijít aspoň na jednu. Problém je, že mě napadají jen ty nasírací, co s náma půjdou od dětství do stáří. Třeba právě teď otázka mého rodiče, kdy přijdu? S následným a kam vlastně jdeš? Budeš jíst? Moje mamka to dotáhla k dokonalosti, protože po všech otráveně zodpovězených otázkách, nebo věty, že nejsem u zpovědi, se ozve otázka poslední: a můžu jet s tebou?
Hejtovat bych mohla nonstop. Bezdomovci v tramvajích, stejná písnička dvakrát do hodiny v rádiu, předjíždění zprava, neustále vybitej telefon, pomalej počítač, nepřechylování u jména Smetana, slovo mobilovat, studený kafe na krásu, že už mi neříkají slečno, chlapi svlečený do půli těla, neostříhaný nehty, ranní vstávání, český "celebrity", kočičí bobky v záhoně s kytkama, parkování ve vjezdu, KIKA, běhání, cvičící podložky, plonkový kecy, rozpadající se boty, pozdní příchody, ...
A ze všeho nejvíc mě sere, že těch věcí, co nesnášíme, dokážeme vyjmenovat tisíce a těch, které máme rádi? O těch musíme dlouho přemýšlet, než si na nějaké vzpomeneme. Takže vyhlašuju antihejtí kampaň. Až si zase vzpomeneme na 1000 věcí, co nás serou, vzpomeneme si taky na ty, co máme rádi. Jako doopravdy rádi. Nejen na ty, co nějak akceptujeme, nebo tolerujeme. Pište mi je do komentářů, ať můžu brzy napsat příspěvek: Stovky věcí, které mám ráda.
Žádné komentáře:
Okomentovat