Prokleté zahradní slavnosti

Miluju období dlouhých teplých večerů, kdy je dlouho vidět a člověk může vysedávat na zahradě dlouho do noci. Popíjet pivo a víno, grilovat, co mu zrovna přijde pod ruku a do toho se do nekonečna vykecávat. Chvílema povzdechnout, jaká je to nádhera, když si člověk může takhle zalenošit a nedělat chvíli vůbec nic ze svého seznamu "musím", ale přejít rovnou na seznam "nedělám nic". Navíc má tenhle stav ještě další blahodárný vliv, a sice, že nikdy nikdo negriluje sám, ale buď někoho pozve, nebo se k někomu pozve.

Přesně v tomhle duchu jsem se jala strávit poslední víkend. A protože jsem holka šikovná, nenechala jsem nic náhodě a zařadila stejný seznam"nedělám nic" na oba dva dny. Zpětně musím konstatovat, že to byl po dlouhé době opravdu pěkný víkend, který jsem si báječně užila. V sobotu jsem před vlastní grilovačku ještě zvládla zařadit hromadné koupání v bazénu a pak dlouhé vysedávání do noci ve společnosti lidí velmi rozličných, avšak skvěle se bavících.

Co měly oba dva dny společné, byla skutečnost, že bylo krásně teplé slunné počasí a přestože se to v sobotu na chvíli zatáhlo a zapršelo, vše se zas roztrhalo a my v kraťasech a tričkách seděli bosi až do brzkého rána. V neděli už jsme však neviděli ani mráček a vše bylo zahaleno nekonečným blahem. Ano. Přesně takhle to vypadá, když vyrazím k někomu na zahradní slavnost. Jelikož nejsem žádná vyžírka, rozhodla jsem se od doby, co oplývám vlastní zahrádkou, také zakoupit jednoduchý gril a nějaké to další náčiní a čas od času pozvat své přátele na pěkný večer.

Jenže. Pokud by se vám zrovna stalo, že byste byli pozváni na mou skvělou párty, musíte být především jako z ocele. Pokud je celý týden venku 28 stupnů, můžete vsadit boty, že v den návštěvy bude maximálně 12 a padne rekord nejnižší teploty za posledních x let. O slunečních paprscích si můžete nechat zdát, protože budou padat psi a kočky. Nebojte, zahradní stan mám, ještě nikdy nikoho od deště neochránil. Maximálně si z jeho střechy vylejete vodu rovnou do výstřihu, nebo odletíte ve větru spolu s ním. Ve výsledku se do nekonečna budete v dešti snažit roztopit trochu dřeva a uhlí, aby se to maso udělalo. Totálně promáčeni vezmete za vděk pánvičkou a mou malou kuchyní, do které se sotva vejdete a to v lepším případě.

Zkrátka, co si budeme povídat. Po mnoha zkušenostech a stále stejných scénářích už ke mně přátelé na grilování nechodí. Grilování u mě je synonymem mrazivé zimy. Poslední dva roky má můj gril dovolenou a sousedi božský klid. Jsem ale rozhodnuta, to letos aspoň jednou risknout. Vyberu ty nejodolnější z přátel a to by v tom byl čert, aby ta kletba nepadla.