středa 30. prosince 2015

Vánoce jsou ty nejdůležitější svátky v roce

Tak co, už to máte za sebou? Oddechli jste si? Ještě si aspoň trochu dopřáváte dobrého jídla a cukroví? Vyřizujete resty a chystáte se na Silvestra? Dobře děláte. A vše, co teď děláte, ať už se třeba jen válíte, je zasloužené. Je jedno, jestli Vánoce máte nebo nemáte rádi. Vánoce, jsou ty nejdůležitější svátky v roce. Bez nich by muž nebyl mužem a žena ženou. Bez nich bychom jako děti nevyrostly. Vánoce - je ta největší zocelovací kůra v roce.

Přichází to každý podzim pokradmu, ale v době adventu už to vrcholí. Ano, měsíc před Vánocemi to začíná naplno. Podle tradice byste měli rozjímat nad svým životem a připravovat se na příchod Krista. Ale co si budeme povídat, připravujete se hlavně na to, jak ve zdraví přežít. Všichni ti hodní milí lidé, co se chystají o Vánocích šířit jen dobro, jsou agresivní až běda.

Pokud jste celý rok jezdili do práce autem rozespalí, před Vánocemi s tím musíte skončit. Ježdění na "automat" je sice pro vás bezpečné, ale jiní lidé jsou vám rozhodně nebezpeční. Člověk musí být ve střehu, neb v době adventu se nehraje na dodržování rychlosti, na blinkry, na předjíždění z leva, na červené. V nákupním centru zjistíte, že stát ve frontě nic neznamená, že se před vás stejně někdo nadere a pokud se ozvete, nejspíš dostanete ještě kabelkou.

Období adventu je z celého roku nejchudší na gentelmany. Nikdo vás nepustí do dveří, ještě byste ho předběhli. Nikdo vás nepustí sednout, jeho také bolí nohy. Pokud někoho oslovíte na ulici, dělá, že vás nevidí, protože rozhodně nechce nikomu dávat drobné. A vy jste chtěli jen vědět, jak se někam dostanete. Při vystupování z metra by se vám hodil výcvik ragby, abyste zdolali ten dav proti vám.


Nakonec se těšíte na Vánoce, jen aby už tohle skončilo. V práci to jde od desíti k pěti. On nikoho nedostanete informace, které potřebujete. Pokud už se vám podaří dostat nějaké, obvykle jen půlku. S někým se domluvit je nadlidský úkol a proto třiadvacátého odcházíte v domnění, že už bude vše lepší. A ono taky bude. Po Vánocích.

Po několika hádkách, všechny v podstatě kvůli prkotinám (ale čeho je moc, toho je příliš), přeci jen máte toho kapra z těch nejlepších sádek, žádného bahňáka přece. Ten nejhezčí stromeček, který zdobí děti dle svého vkusu a ve volných chvílích demoluje kočka. Bramborový salát z těch správných brambor, tak jak vás to učila babička a na Štědrý večer přivezete i dědečka, který už dlouho nikam nechodí. S trochou sebezapření prostřete i pro toho jednoho hosta navíc, co kdyby přeci jen někdo přišel.

Pokud si nezabodnete kost do krku, máte to za sebou. Zvládnete i návštěvy na Boží hod a Štěpána. I strejdu, kterého v podstatě nemáte moc rádi, ale i tak je součástí rodiny. Na Vánoce, se všechny hříchy našich bližních mažou. Naštěstí i my jsme někoho bližními. Psychicky zocelenější a trošku i moudřejší můžeme zase do dalšího roku, protože tenhle starý, jsme už zvládli.

Žádné komentáře:

Okomentovat